Ahoj všem z T4you,
včera jsem musel telefonicky poblahopřát jak Jakubovi, ale i rodičům k velkému úspěchu. Jakub Krejčík roč.1991, odchovanec HC Slavia Praha, přišel do družstva Komety na playoff ze zahraničního angažmá. Prosadil se nejen gólově, ale dokonce byl vyhlášen nejlepším hráčem, myslím....třetího finálového utkání. Tak rychle se dokázal zapracovat do sestavy.
Jakub patřil do sestavy mého prvního ročníku na Slavii...stejně spolu s Jindrou Barákem /Lev Hradec Králové, Tomáš Hertl atd. / a měl jsem ho v družstvu od jeho začátků 4 let až téměř do jeho 12-ti let. Myslím si, že mohu, o jeho dětské povaze, přístupu k tréninku i chuťi do hokeje napsat několik pravdivých řádek.
Jakub byl výškově vyšším hráčem, od malička nepatřil k nejmrštnějším a ani k těm, kterým šlo všechno na poprvé výborně. Co však měl od malička srovnané....byla v tréninku a hlavně ve hře - hlava. U všech míčovek nebo při hře na ledě, patřil k tvořivým hráčům. Zajímavé bylo, že i já jsem Jakuba využíval jako defenzivního hráče. Ohrával jsem ho na různých pozicích, ale od malička se hodně dobře cítil v obraně. Jeho povaha, klidnějšího, ale bojovného hráče, který do hry dával myšlenku, nikdy se překotně nevzdával kotouče mu vydržela do jeho dospělosti.
Neměl to jednoduché ani jako starší dítě, kdy si ve škole způsobil zlomeninu krčku kyčle a po zdravotním zákroku, myslím v osmé třídě promeškal celý ročník hokeje. V té době nemohl trénovat a tak kluky pozoroval jen ze střídačky. Tenkrát i trochu víc přibral-) Dalším rokem se opět zapojil do přípravy a na Slavii vydržel až do dorosteneckých kategorií.
Právě v dorostu s jeho výkony nebyl spokojen sám Láďa Růžička a tenkrát dost nevybíravým způsobem ho odstavil do Velkých Popovic. Tam se osvědčila Jakubova povaha a chuť hrát hokej. I když v Popovicích zdaleka tréninky neměly tu efektivitu, tak Kubovi pomohlo, že hrál všechny utkání a patřil mezi nejlepší.
Na začátku juniorů ho v létě Slavie povolala na předsezónní kemp. To se už vrátil úplně jiný hráč. Vysoký, štíhlý kluk, vyhranej borec, který si zpravil zebevědomí a znovu byl odhodlanej se poprat o místo v sestavě. Dostal šanci a nutno říct, že ji chytil víc než dobře.
Půl roku hrál juniorku, po Vánocích se dostal do A týmu HC Slavia Praha a hned na jaře na mezinárodní turnaj s mužskou reprezentací. To byl raketový nástup!!
Ten rok se dostal i na soupisku MS, ale do bojů nezasáhl a odbyl si pozici náhradníka. Myslím, že největším úspěchem byla účast na MS v Praze, ale týmový úspěch s Kometou je také jedinečný.
Co z toho pro rodiče...? Mějte trpělivost, nespěchejte na výsledky, snažte se rozvíjet sportovní povahu, herní, ale hlavně bruslařské dovednosti. V dětských kategoriích je moc krásná radost dětí z každé medajle a určitě je to moc důležitá. Ale berte i menší neúspěchy s rozvahou. Hledejte klady a potlačte zápory, více chvalte a dejte důvěru kvalitním trenérům. Medaile a poháry se sbírají až od dorostu....tam se láme ten pravý chleba.
Těším se na borce opět na ledě.
Čumpes a tým T4you.